Archiv kategorie ‘Ostatní’

RUR b MALE

S koncem roku uzavíráme hlavní etapu projektu naší Společnosti Zamilovaný rebel Karel Čapek, kterým jsme chtěli připomenout stopy Karla Čapka v Hradci Králové a zejména sté výročí světové premiéry hry R.U.R. v hradeckém divadle. Skutečně světové, protože původně zamýšlená světová premiéra v Národním divadle se tak nějak opozdila a Hradečtí na to nestihli zareagovat. Ale více se již můžete dozvědět v brožuře, které byla při té příležitosti vydána.

Celý článek »

11
Lis

Lavička Julia Grégra

   Publikoval(a): Ludmila Žlábková

Gregr plakat

Těsně před dokončením je náš projekt inspirovaný 190. výročím narození českého vlastence, politika a novináře Julia Grégra. Narodil se 19. prosince 1831 v mlýně v Březhradě u Hradce Králové.

Již před pěti lety jsme si jeho výročí připomněli přednáškou Josefa Břečky v hradecké městské knihovně. Tentokrát jsme se pustili do projektu instalace hmotnější připomínky na toto osobnosti. Ve středu 1. prosince bude na náměstí Julia Grégra odhalen pomník – lavička Julia Grégra. Lavičku realizovali dva královéhradečtí umělečtí kováři Josef Mikulášík a Martin Štefanka. Současně s tím bude vydána dvanáctistránková brožura o Juliu Grégrovi a připravena menší výstava.

11
Lis

Autobusový výlet do Rokytnice v Orlických horách

   Publikoval(a): Ludmila Žlábková

Po několika letech jsme se vrátili k pořádání vlastivědných, památkově zaměřených výletů. Naším cílem byla ve čtvrtek 28. října Rokytnice v Orlických horách.

Prvotní impuls k tomu, proč zrovna tento cíl, byl zřejmý. Až do konce listopadu je v Sýpce, rokytnické pobočce Muzea Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, instalována výstava Památky a jejich osudy, kterou naše Společnost pořádala. Spolu s muzeem a Fotoklubem Omega jsme se letos věnovali právě okresu Rychnov nad Kněžnou.  Celý článek »

Stanovisko k rekonstrukci Špalkova obchodního domu - strana 1

Stanovisko k rekonstrukci Špalkova obchodního domu – strana 1

Vyjádřili jsme nesouhlas s provedenou rekonstrukcí Špalkova obchodního domu v Hradci Králové a požadujeme vyvození odpovědnosti a nápravu současného stavu. Své stanovisko jsme zaslali Radě a Zastupitelstvu města Hradce Králové a dále na vědomí Národnímu památkovému ústavu a Ministerstvu kultury ČR. Jsme přesvědčeni o tom, že takhle nemá vypadat rekonstrukce kulturní památky, jednoho z nejhodnotnějších domů moderní architektury Hradce Králové, který se navíc nachází v městské památkové rezervaci. Odbor památkové péče Magistrátu města Hradce Králové měl pečlivě dohlížet na průběh rekonstrukce této památky (zda probíhá v souladu s vydaným závazným stanoviskem), a to mj. v rámci kontrolních dnů. Provedená rekonstrukce okenních výplní je v rozporu s principy a postupy památkové péče.

Přístup orgánu výkonu státní památkové péče shledáváme jako laxní a rozporuplný, kdy není schopný kontrolovat rekonstrukci památkově chráněného objektu v nejvíce exponovaném místě památkové rezervace. Takový postup není dobrým signálem vůči široké veřejnosti, která i díky takovým kauzám mnohdy památkovou péči a její práci nevnímá zcela adekvátně a pozitivně…

Stanovisko k rekonstrukci Špalkova obchodního domu - strana 2

Stanovisko k rekonstrukci Špalkova obchodního domu – strana 2

Stanovisko k rekonstrukci Špalkova obchodního domu - strana 3

Stanovisko k rekonstrukci Špalkova obchodního domu – strana 3

Stanovisko k rekonstrukci Špalkova obchodního domu - strana 4

Stanovisko k rekonstrukci Špalkova obchodního domu – strana 4

Opravený jihovýchodní štít Hrnčířova mlýna

Opravený jihovýchodní štít Hrnčířova mlýna

Po úspěšně dokončené elektrifikaci objektu se podařilo také dokončit opravu jihovýchodního štítu, a to včetně výměny oken. Obě akce se podařily dokončit díky stovkám hodin věnovaným shánění financí, pracovním brigádám, vyplňováním žádostí o dotace a granty a nejrůznějším jednáním, schůzkám, e-mailům a telefonátům. Děkujeme všem, kteří se na obou uvedených akcích jakkoliv podíleli a samozřejmě všem dárcům a přispěvatelům, bez kterých by to nešlo. Velké poděkování patří Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, Ministerstvu kultury ČR, společnosti Alza.cz a Nadaci Občanského fóra. Všem patří obrovské poděkování! Zachovejte nám přízeň.

Opravený jihovýchodní štít Hrnčířova mlýna

Opravený jihovýchodní štít Hrnčířova mlýna

Hrnčířův mlýn - jihovýchodní štít

Hrnčířův mlýn – jihovýchodní štít

Sociální a občanská odpovědnost. I díky ní je podporována a realizována celá řada veřejně prospěšných projektů mj. i oprav kulturních památek. Jeden takový pozitivní příklad pro Vás máme. Společnost Alza.cz poskytla Společnosti ochránců památek ve východních Čechách finanční dar ve výši 40.000 Kč na dofinancování opravy jihovýchodního štítu Hrnčířova mlýna v Českém Meziříčí. Realizace by měla být zahájena v září letošního roku. Děkujeme společnosti Alza.cz za poskytnutí finančního daru. I díky tomu může být zahájena I. etapa rekonstrukce této zajímavé technické památky.

logo společnosti Alza.cz

logo společnosti Alza.cz

 

doplnění podnětu - úvodní strana

doplnění podnětu – úvodní strana

Lovecký letohrádek byl postaven roku 1880 v novogotickém stylu Karlem Danielem Weinrichem. Jeho historie je velmi pestrá a spojená s celou řadou lidských osudů. Původně sloužil jako příležitostné odpočinkové místo pro své majitele a zároveň zde bydlel lesní se svojí rodinou. V roce 1928 koupil dobřenický velkostatek společně s letohrádkem ředitel Škodových závodů v Plzni, JUDr. Karel Loevenstein. Objekt byl pak využíván zhruba do konce 40. let 20. století. V roce 1948 došlo ke znárodnění velké části dobřenického velkostatku a letohrádek přešel do správy Východočeských státních lesů. V letech 1966–1974 měl objekt v pronájmu Otakar Pelant a provedl jeho rekonstrukci. Někdy poté byl opuštěn a za necelých deset let díky „značnému úsilí“ lidí cíleně zdevastován. V roce 1984 byl předán do majetku JZD „5. pětiletka“ Dolany. To nechalo k letohrádku položit elektrický kabel, oplotit areál a měla proběhnout celková rekonstrukce objektu. K tomu však ale nikdy nedošlo a jeho devastace nadále pokračovala. V roce 1994 byl letohrádek vrácen v restitučním řízení potomkům původních majitelů.

Předmětem zájmu památkové péče byl letohrádek zřejmě již po roce 1958. V roce 1978 byl navržen na zapsání do státního seznamu památek. „Jde o stavbu z druhé pol. 19. stol., nevelkou rozsahem, ale s výrazným architektonickým členěním a kvalitní kompozicí hmot, prozrazující výraznou architektonickou osobnost svého tvůrce…vedle své architektonické hodnoty má rohoznický zámek svým položením i výraznou krajinotvornou funkci v přírodním okolí“, psala tehdy státní památková péče. Letohrádek však mezi památky zapsaný nebyl a bylo to ke škodě věci.

doplnění podnětu - druhá strana

doplnění podnětu – druhá strana

Mezitím uběhlo mnoho let a situace se opakuje. V červnu 2018 podala Společnost ochránců památek ve východních Čechách, z. s. podnět na prohlášení letohrádku za kulturní památku. Dvakrát oslovila majitele s nabídkou na pomoc ve věci jeho záchrany a na spolupráci. 20. března 2020 odeslala na Ministerstvo kultury ČR doplnění podnětu, jehož obsahem je definice památkových a kulturně-historických hodnot této zajímavé stavby. Dle našeho názoru se jedná o hodnoty nesporné a naprosto zřejmé. Pevně věříme, že v této věci Ministerstvo kultury ČR rozhodne kladně a letohrádek bude prohlášen za nemovitou kulturní památku. Dalším důležitým krokem pak budou následná jednání s majitelem ve věci záchrany a rekonstrukce této zajímavé a jedinečné zámecké stavby.

stav letohrádku v červnu 2018

stav letohrádku v červnu 2018

18
Bře

Jednání na Ministerstvu kultury ČR

   Publikoval(a): Rudolf Khol

Zleva náměstek pro řízení sekce kulturního dědictví a příspěvkových organizací Ing. Vlastislav Ouroda, Ph.D. a předseda spolku Mgr. Rudolf Khol

Zleva náměstek pro řízení sekce kulturního dědictví a příspěvkových organizací, Ing. Vlastislav Ouroda, Ph.D. a předseda Společnosti ochránců památek ve východních Čechách, Mgr. Rudolf Khol

Dne 9. března předseda spolku Mgr. Rudolf Khol jednal na Ministerstvu kultury ČR s náměstkem pro řízení sekce kulturního dědictví a příspěvkových organizací, Ing. Vlastislavem Ourodou, Ph.D. Na pracovním setkání byla diskutována celá řada témat. Jednalo se např. o kauzy novogotického loveckého letohrádku v Rohoznici nebo Hajnišova mlýna v Třebechovicích pod Orebem. Dále byla projednávána problematika vytvoření seznamů architektonicky, kulturně-historicky a urbanisticky cenných objektů, které jsou sice pro dané lokality významné, ale nejsou prohlášené za kulturní památky a hrozí jim tak neustálé ohrožení v podobě nevhodných přestaveb nebo demolic. S takovými seznamy by následně mohli představitelé měst a obcí pracovat při rozhodování o územně analytických podkladech a o nové výstavbě nebo při stavebních řízeních. Zároveň by měli o výše uvedených objektech vyvolávat diskusi u široké veřejnosti a hledat vhodná řešení zabraňující ztrátám na našem kulturním dědictví. Společně také diskutovali o otázkách dopadu nového stavebního zákona na památkovou péči nebo o aktuální situaci návrhu zákona o ochraně památkového fondu.