Hrad Frymburk u Nového Hrádku je velice zajímavou a pozoruhodnou památkou z hlediska své historie i stavebního vývoje. Nad řekou Olešenkou byl vybudován hrad, který nemá na našem území obdoby. Na relativně malém půdorysu vznikl objekt s neobvykle silným opevněním, kterému vévodí  mohutná věž o průměru 18 metrů. Jedná se o nejširší stojící hradní věž na našem území. Historie hradu je velice dlouhá a zajímavá. Dosud jsou v ní však bílá místa, která by snad jednou mohl objasnit dosud neobjevený archivní materiál.

  Dle názoru prof. Františka Musila je hrad Frymburk zřejmě památkou na vrcholně kolonizační působení jednoho z nejvýznačnějších šlechtických rodů počátku 14. století – pánů z Lipé v Orlických horách. Pozoruhodná architektura hradu téměř vylučuje to, že by  Frymburk mohl budovat nijak význačný příslušník nižší šlechty. A právě tato architektonická podoba hradu vede k úvaze, že stavebníkem tohoto hradu musel být nějaký význačný a bohatý šlechtický rod. Prof. František Musil je toho názoru, že tímto rodem byli zřejmě páni z Lipé.  Naopak historik Josef Ptáček se domnívá, že hrad Frymburk byl založen při kolonizaci podhůří Orlických hor rodem Půticů (Drslaviců), konkrétně pány z Dobrušky, a až do první poloviny 14. století byl v jejich majetku.

    Hrad Frymburk byl tedy založen někdy na počátku 14. století. Jméno jeho stavitele se dosud nepodařilo zjistit.  Prvním známým držitelem hradu Frymburk (v té době se hrad jmenoval Friedenburg) byl Matouš z Frymburka. Ten se připomínal 11. června roku 1354, kdy podával nového kněze ke kostelu v nedaleké Olešnici. Po něm měl hrad v držení Čeněk z Lipé, o němž již byla řeč, jakož i o dalších majitelích hradu – Janovi, řečenému Jíra, vdově po něm Elišce z Lipého a Jindřichovi z Lipé. Ten pak v roce 1364 prodal panství Frymburské Janovi z Lichtenburka, od něj je koupil r. 1367 Hynek z Dubé, jinak z Náchoda a držel je společně s bratrem Ješkem. Oběma bratrům patřil hrad i panství zhruba do konce sedmdesátých let 14. století, pak došlo k rozdělení majetku, Frymburk, okolní vsi a část Dobrušky zůstala Janovi. Ten na hradě sídlil a užíval přídomek Jan z Frymburka. V roce 1411 je jako spoluvlastník uváděn Jan Městecký z Opočna, který posléze hrad zdědil. Jan za husitských válek neblaze proslul jako ukrutník a přeběhlík, odplatou mu bylo dobytí a vypálení některých jeho hradů a měst – pokud jde o Hrádek, ten byl postižen v roce 1425, Frymburk byl obléhán, ale nepokořen.

Po Janovi Městeckém z Opočna držel Frymburk Jiřík z Dubé a z Vízmburku, který zemřel 17. února 1450. Po něm zdědil majetek Ješek z Dubé. O dalších osudech hradu máme zprávy až z počátku 16. století, kdy jej vlastnil rod Andělů z Ronovce. Prokazatelně hrad držel  Hynek Anděl z Ronovce a poté jeho syn Achylles Anděl z Ronovce. V této době hrad naposledy posloužil jako pohraniční pevnost, když v roce 1513  do severovýchodních Čech vpadl kníže Lehnický.

    Před rokem 1534 prodal Achylles Anděl celé panství Janu Trčkovi z Lípy a na Lipnici za 2.750 kop českých grošů. Ten se v roce 1537 se o toto panství rozdělil se svým strýcem Zdeňkem mladším z Vlašimi a ke sjednocení majetku došlo až v roce 1543, kdy Jan Trčka prodal svou polovinu Zdeňkovu synovi, Janovi mladšímu. Frymburk se tak dostal k panství Opočenskému. Jan mladší se usadil na Lichtenburku, a v roce 1544 zapsal hrad spolu s dvorem, městečkem Hrádek a dalšími lokalitami Vilémovi Trčkovi z Lípy v rámci vyrovnání dluhu 1.000 kop grošů.

   Název „panství Frymburské“ se udržel do konce 16. století. Hrad v té době panstvem již osídlen nebyl, obývali ho pravděpodobně pouze úředníci či správci, kteří se starali o jeho základní údržbu. V čase velkého selského povstání roku 1628 byl hrad vypleněn, a dílo zkázy pak dokončily švédské jednotky důstojníka Bannera za třicetileté války. Po zavraždění Adama Erdmanna barona Trčky z Lípy, který zemřel společně s Albrechtem z Valdštejna v Chebu roku 1634, bylo celé panství zkonfiskováno a přešlo na královskou komoru. Hrad byl při odhadu hodnoty panství roku 1635 uváděn jako zbořený. 28.12. 1635 byl hrad společně s celým opočenským panstvím zastaven Rudolfu a Jeronýmovi Colloredo z Waldsee. Ti jej pak 30.8. 1636 získali dědičně. Oficiálně jej koupili za asi 300 000 zlatých. Od panovníka ale zároveň získali odměnu ve výši asi 250 000 zlatých. Fakticky tak zaplatili pouze 51 456 rýnských zlatých.

R. 1658 je pustý hrad podrobně popsán G.B. Pieronim, ředitelem opevňovacích prací dvorské válečné kanceláře, se závěrem odmítajícím obnovu hradu. Autor zprávy uvádí jako jeden z hlavních důvodů, že pustý hrad slouží jako peleš lotrovská. Noví majitelé ponechali Frymburk svému osudu, a proto se během dalších 290 let, kdy byl Frymburk jejich majetkem, postupně rozpadal a přeměnil ve zříceninu. Dne 22. 8.1925 přechází koupí hradní zřícenina z majetku Colloredo Mansfeldů do vlastnictví pana JUDr. Josefa Bartoně Dobenína. Colloredové měli těžiště svého panství v Opočně. Frymburk jako takový je prakticky nezajímal, proto o jeho stav nijak zvlášť nedbali. 22. srpna 1925 koupil Frymburk pan JUDr. Josef Bartoň z Dobenína, a vlastnil jej dohromady se svou manželkou Marií. Pan Bartoň se stal majitelem i značně rozlehlých lesů v okolí, které, jak dodnes vyprávějí pamětníci, byly za jeho časů ve vzorném pořádku. 24. srpna 1939 přešlo vlastnictví hradu na syna pana Bartoně Václava. Stalo se tak v den jeho svatby. O tom, že JUDr. Václav Bartoň byl majitel svědomitý, svědčí například to, že 30. července 1940 vyzval Státní památkovou správu, aby urychleně vyslala na hrad Frymburk odborníka. Pan Bartoň chtěl znát názor tehdejších památkářů na celkový stav hradu a na možnosti jeho opravy. V tomto dopise se již hovořilo přímo o nebezpečí sesutí některých postranních zdí hradu. Již 13. srpna 1940 prohlédl hrad spolu s JUDr. Bartoňem technický vrchní rada z Čáslavi ing. Jan Frič. Hned nazítří odeslal Státní památkové správě tyto informace: „Nevelký hrad … má místy značně porušené zdivo, se sutinami v nádvoří, porostlém stromy, které rostou také na zdích. Bylo již započato s jedním zedníkem, a budou pracovat asi 4 zedníci a 4 dělníci“. Již počátkem října téhož roku začal JUDr. Václav Bartoň s opravami. Byly odstraněny stromy a keře ze zdí a částečně též ze dvora. Opravena byla malá prsní zeď před hlavní branou. Dohled měl známý architekt ing. Pavel Janák z Prahy. Větší opravy měly zřejmě pokračovat v příznivějších časech. Bohužel, všichni víme, že historie se v poválečných letech ubírala jinudy, než bylo lze očekávat na základě rozumných úvah. V roce 1948 byl Bartoňům z Dobenína hrad Frymburk spolu s veškerým dalším majetkem ukraden. Frymburk se stal k obrovské škodě své i naší majetkem nás všech. 10. února 1950 MNV v Novém Hrádku naléhavě upozorňoval Státní památkovou správu, že „jen urychlené opravy mohou zachránit co se dá“. Nic se však nezměnilo. V roce 1960 byl po zákroku okresního konzervátora státní památkové péče Roberta Řemínka vnitřek hradu vykácen a veškeré dřevo z něj vyklizeno. Konzervátor Řemínek se pak o záchranu hradu dlouhodobě zasazoval, často ve sporu s novohrádeckým rodákem Františkem Novotným, který v letech 1960, 1967 a 1982 předkládal návrhy na obnovu hradu. V roce 1977 byl zpracován podrobný stavebně historický průzkum hradu. Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů vypracoval obsáhlou studii a započala i projektová příprava obnovy na základě Řemínkem zpracované dokumentace. K realizaci záchranných prací však nedošlo. S výjimkou občasného vyřezání náletových keřů a stromů, ovšem jen v nadzemní části rostlin, čili bez dlouhodobějšího efektu. A co bylo dál? A co mezi tím? Odpověď na tyto otázky je jednoduchá – na rozdíl od té předešlé. Dál nebylo nic. A mezi tím byly několikrát instalovány nové tabulky se zákazem vstupu – to vždycky, kdy ty staré zub času ohlodal k nečitelnosti. V roce 1988 v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody Východočeského kraje uvážili, že „… stupeň samovolného rozpadu jiţ překročil hranici, kdy by byla možná sanace běžnými metodami. Sanace by dnes zřejmě vyústila v dosti problematickou maketu bývalého stavu, tedy s výsledkem neúměrným nákladům. A tak, přestože hrad zůstává významnou památkou, o jeho konzervaci se v současné době neuvažuje. Lze si jen přát, aby vědeckotechnický pokrok v blízké době vyvinul metody, které by umožnily např. chemickou konzervaci takto narušeného zdiva bez nevhodných dozdívek, opěrných stěn a pilířů …“. Pěkně to tenkrát vysvětlili, že? Zjara roku 1990 se na vývěskách v Novém Hrádku objevily letáčky zvoucí ke spolupráci na záchranné akci Frymburk `90, kterou organizoval Bohumír Dragoun. Po dlouhé době konečně jiskřička naděje. 22. února 1991 byl ustaven Kruh přátel hradu Frymburku, který koncepčně navázal na výše uvedenou akci. Za prvních sedm měsíců své existence Kruh odvedl poctivý kus práce a díky nesmírné práci mnoha lidí proběhly 30. 6. 1991 první Frymburské slavnosti časů gotiky. Finanční efekt těchto akcí byl nečekaný a pomohl financovat další aktivity na hradě. V červenci proběhlo pracovní léto na hradě, což byly tři týdenní pracovní pobyty mladých lidí, kteří bez nároku na mzdu čistili Frymburk od náletových porostů – tentokrát ale pečlivě. V červnu a září se uskutečnilo několik dalších pracovních víkendů, během nichž se realizovaly především přípravné anebo naopak závěrečné práce. Rovněž byla zhruba vyčištěna a poté zabezpečena hradní studna. V roce 1992 Kruh připravil projekt Záchrana hradu Frymburku, jehož první etapa, oprava brány, byla částečně provedena v následujících letech. Hradní ruina získala v roce 1995 na nedlouhou dobu správce v osobě Zdeňka Steklého. Postupně byla mimo jiných prací v letech 1996 a 1997 provedena zmíněná oprava brány (vnější líc, doplnění vypadlých líců zdi v průjezdu, osazení vrat) směřující k uzavření hradu. Přitom došlo z nepochopení k zazdění ústí otvoru pro zasouvání závory. Velká hradní věž byla v letech 1995 – 1996 opět zbavena náletových porostů. Následovalo částečné zaměření hradu Jiřím Slavíkem a Janem Čížkem, zaměřené především na dokumentaci otvorů v obvodové hradbě. Což byly na dlouhá léta poslední aktivity, které na hradě Frymburk

Současnost na hradě Frymburk, roky 2007 – 2010

2007
Od tohoto roku se Společnost ochránců památek ve východních Čechách (dále SOPVC) snaží iniciovat záchranu hradu Frymburk u Nového Hrádku.

2008
V červnu proběhlo průlomové jednání s majitelem hradu, panem Bartoňem – Dobenínem, kterého se zúčastnil předseda SOPVC PhDr. Jiří Němeček a několik dalších členů sdružení, dále pan Ivan Češka z NPÚ, pan Vladimír Říha (starosta městyse Nový Hrádek) a Tomáš Šimůnek ze spřáteleného Sdružení pro záchranu hradu Kumburku. Na základě tohoto jednání proběhla v září první brigáda na hradě, při které se podařilo odstranit náletové dřeviny z vnitřního prostoru hradu. Akce se zúčastnilo celkem patnáct dobrovolníků z několika občanských sdružení. Bezprostředně poté se zástupci SOPVC sešli na hradě Frymburk společně s jeho majitelem, pracovníky NPÚ z ú.o.p. v Josefově a starostou Nového Hrádku. Jednalo se o dalším postupu v záležitosti záchrany hradu, zejména o formě možné budoucí spolupráce SOPVC s panem Bartoňem – Dobenínem.

2009
V měsících dubnu a červnu proběhly další dvě brigády. Během nich byl hrad Frymburk kompletně zbaven negativní náletové zeleně a také vzrostlých stromů v jeho blízkém okolí. Další práce byly zaměřeny na vybudování nového přístupového schodiště ze dřeva, kamení a hlíny. Areál hradu byl také vyčištěn od odpadků. Společnost ochránců památek ve východních Čechách vydala čtyři nové pohlednice hradu a také informační brožuru, která popisuje jeho historii, stavební vývoj a současné aktivity při jeho záchraně. V tisku vyšlo několik článků o brigádách a také samostatný materiál o hradě (Mf Dnes, Právo, Náchodský deník). Akce se také podařilo zpropagovat na webových stránkách (www.sopvc.cz, www.hrady.cz, www.novy-hradek.cz). V září byl Frymburk mimořádně zpřístupněn v rámci Dnů evropského kulturního dědictví. SOPVC se stala lokálním garantem této akce, zajišťovala její propagaci, organizaci a průběh. Tato akce vzbudila u veřejnosti velký zájem. Proběhly dvě komentované prohlídky hradu v režii Mgr. Jana Čížka a Ing. Jiřího Slavíka, kteří návštěvníkům přiblížili historii hradu a jeho stavební vývoj. Během Dnů evropského dědictví hrad navštívilo celkem 450 zájemců. Frymburk tak po dlouhých a dlouhých letech opět ožil ruchem návštěvníků. V říjnu to bylo započato s čištěním prostoru okolí studny, aby mohla být zakryta provizorní mříží. Také byla zajištěna branka v severní hradbě proti vniknutí do areálu. Hradní brána byla opatřena kováním a uzamčena. V Novém Hrádku proběhlo jednání o dalším osudu hradu, kterého se zúčastnily všechny zainteresované strany. Členové SOPVC se zúčastnili VI. mezinárodní konference Památková péče v občanské společnosti – Trosky 2009. Prezentovali zde příspěvěk o hradě Frymburk a prvních zkušenostech při záchraně této unikátní památky.

2010
Počátkem roku absolvujeme několik dalších jednání. Prvním bylo setkání s archeologem, dále jednání v Novém Hrádku se zástupci městyse. V březnu pak schůzka s ředitelem ÚOP NPÚ v Josefově ohledně stavebně historického průzkumu hradu. Od 1. dubna Společnost ochránců památek ve východních Čechách vyhlásila veřejnou sbírku na záchranu hradu.

Poslední víkend měsíci dubnu pak na hradě probíhá VI. brigáda, při které s námi opět spolupracuje Spolek hradu Jenčov. Provedli jsme jarní úklid hradu a opět vyčistili vrchol věže od náletových dřevin. Dále se podařilo dočistit okolí studny, vytahat z ní napadané klády a opravit schodiště.

15. května je hrad otevřen pro návštěvníky. Stalo se tak v rámci tradičního pochodu Hrádouská vařečka, který každoročně pořádá Sokol Nový Hrádek. Na hrad zavítalo přes 400 návštěvníků. Bylo pro ně k dispozici nové turistické razítko hradu. Děkujeme za spolupráci Klubu vojenské historie Brendy při zajištění této akce a pořadatelům pochodu. 26. června proběhla na hradě VII. brigáda. Podařilo se nám provizorně zakrýt hradní studnu a začali jsme také čistit prostor předbraní. Této brigády se zúčastnili členové čtyř různých občanských sdružení. Jednak naší Společnosti, Spolku hradu Jenčov, dále Klubu vojenské historie Brendy a také dvě zástupkyně z občanského sdružení Má vlast – Můj domov ze Záměle. Tímto všem děkujeme.

V červenci byl dokončen stavebně historický průzkum jihozápadního nároží.

V srpnu jsme na hrad přizvali archeologa Mgr. B. Dragouna, se kterým jsme zkonzultovali postup při provedení záchranného archeologického průzkumu u jihozápadního nároží. V tomto prostoru jsme pak odebrali část napadané suti a také sesbírali několik stovek kilogramů napadaného kamene. V září byl hrad otevřen v rámci Dnů evropského dědictví a proběhly zde Slavnosti Matouše z Frymburka s kulturním programem. Pro návštěvníky byly připraveny komentované prohlídky, dále vystoupení skupin historického šemu a na nádvoří hájovny měl svoji prezentaci Klub vojenské historie Brendy. Dále pod hradem probíhal prodej řemeslných výrobků a občerstvení.

Na sklonku tohoto roku hrad kupuje rodina Kahounova z Praskoles a Frymburk tak přechází na nové majitele. Počáteční jednání byla velice vstřícná. Vize nových majitelů se shodují s vizí naší Společnosti a bylo domluveno,  že bude navázána spoluráce při záchraně hradu.

2011   

V dubnu na hradě proběhla ve spolupráci s majiteli hradu další brigáda. Byl proveden jarní úklid hradu a oprava poničeného schodiště. V květnu pak následovala další brigádnická akce. Na nové místo byla usazena informační tabule o Frymburku. Návštěvníci mají možnost seznámit se s historií hradu a s jeho stavebním vývojem. Ti nejmenší si pak můžou přečíst také něco o životě skřítků Frymbulínů, kteří nám s opravami hradu pomáhají.  V červnu jsme začali s čištěním teras u jihozápadního nároží hradu. Díky majitelům Frymburku  také vznikly tyto nové webové stránky o hradu: http://hrad-frymburk.webnode.cz/.