Areál poustevny v Teplicích nad Metují

Stačilo půlstoletí, aby se po skončení druhé světové války, když byla z Teplic nad Metují odsunuta většina původního obyvatelstva, zcela vytratilo povědomí o původním využití poloroubeného areálu u poutního kostela Panny Marie Pomocné. Teprve před zhruba sedmi lety začal s odkrýváním jeho historie varhaník a stávající kastelán objektu Mgr. Ladislav Šikut.

Díky pečlivému pátrání v kronikách, starých novinách a dalších archivních materiálech se podařilo alespoň částečně poodkrýt dějiny tohoto místa.

Zakladatel poustevny Jan Maxmilián z Peytersbergu na stropní fresce kostela

Jedná se o bývalou poustevnu kongregace bratrů poustevníků sv. Ivana, existující jen v 18. století, v roce 1782 ji zrušil císař Josef II, a jen v Čechách. Poustevnu si na tomto místě zbudoval v letech 1753 až 1754 učený pražský lékař a doktor filosofie Jan Maxmilián z Peytersbergu. Obýval ji spolu s dalšími dvěma poustevníky. Po jejich smrti byla kongregace zrušena. V 19. století zde žil ještě jeden poustevník, ale poté až do 60. let 20. století zde bydlívali kostelníci.

„Historie tohoto objektu je velmi zajímavá a donedávna zcela neznámá, plná tajemna. Jedná se o vzácně dochovanou pam

Pohled do hlavní lodi kostela Panny Marie Pomocné

átku na poustevničení v Čechách, zejména co se týče kongregace bratrů poustevníků sv. Ivana. Tehdy to byl zřejmě vzorný a největší objekt této kongregace. Jiné stavěné poustevny se prakticky nedochovaly,“ upozorňuje Ladislav Šikut.

Objekt poustevny se bohužel nachází v havarijním stavu. Naštěstí v mezích možností dochází k rekonstrukci. V letošním roce se členové občanského sdružení Zachraňme teplickou poustevnu, o.s. zaměřili na sanaci zborcené stěny sklepa a odvod dešťové vody, aby došlo k odstranění vlhkosti objektu. Opravena by také měla být vstupní stěna do poustevny.

Jedna z cel, v nichž žili v 18. století zdejší poustevníci

Činnost sdružení je vedena třemi základními směry. Prvním je samozřejmě snaha o faktickou záchranu a obnovu areálu poustevny a kostela. Zřejmě největším problémem je rozšíření dřevomorky na značné části dřevěných komponentů stavby a statická nestabilita, daná podložím. Druhým je pátrání po historii zdejší poustevny a osudech jejích obyvatel. Třetí směr je veden snahou naplnit objekt novým využitím. Kromě jiného se podařilo obnovit tradici jedné ze zdejších poutí, vždy v polovině srpna, konají se tu i  varhanní koncerty. Zejména se však podařilo poustevnu zpřístupnit veřejnosti. Vždy o víkendech, o prázdninách pak každý den, se tu vždy v 10 hodin konají komentované prohlídky.

Jejich součástí je i návštěva kostela. Z vnějšího pohledu skromná stavba uvnitř ohromí mimořádností vnitřní výzdoby, zejména rokokovými freskami na stropu lodě i kněžiště, vyznačující se nejen výborným provedením, ale i filosoficky bohatě vymyšlenou nevšední křesťanskou symbolikou, do které je začleněna pravděpodobně i symbolika zednářská. K dalším zajímavostem až záhadám patří šifry a údajná tajná chodba, procházející hrobkou pod kostelem.

Prohlídky s výkladem: červen, září – soboty a neděle v 10 hodin, červenec a srpen – denně v 10 h odin nebo i kdykoli jindy na objednání na telefonním čísle 776 869 379.

Vstupné 40, studenti a děti 20 korun.

Pro záchranu světové rarity byla vyhlášena veřejná sbírka. Číslo účtu: 238711929/0300 (poštovní spořitelna).

Zájemci, kteří se chtějí na pomoci podílet, můžou kontaktovat občanské sdružení na emailové adrese  info@poustevnateplice.cz.

Více informací: http://www.poustevnateplice.cz/