9
Dub

V březnu se uskutečnil XXIII. sněm Společnosti ochránců památek

   Autor: Ludmila Žlábková   kategorie: Ostatní

Třetí březnovou sobotu se v sídle naší Společnosti v aule Biskupského gymnázia Bohuslava Balbína v Hradci Králové uskutečnil každoroční výroční sněm. Sešlo se na něm 42 členů sdružení, což je sice méně než polovina členské základny, přesto jde o jednu z nejvyšších účastí. Škoda jen, že chyběli zejména zástupci mladší generace. Věříme, že o to víc se nyní zapojí do plánovaných akcí.

Vzhledem k tomu, že letošní sněm nebyl volební, bylo o to více času na osobní rozhovory a diskusi přítomných u malého občerstvení a také na vystoupení hostů:

Tomáš Šimůnek, místopředseda Sdružení pro záchranu hradu Kumburku, ve svém příspěvku připomněl 20 let existence jejich sdružení, zejména jednotlivé etapy činnosti, kdy po fázi počátečního nadšení museli začít řešit například problém nevyjasněných majetkoprávních vztahů. Impulsem do další činnosti byl rok 2000, kdy dostali dotaci a na hradě bylo možné zahájit skutečné práce na obnově zdiva, ne pouze údržbu a odstraňování náletové zeleně. Za největší úspěch, kterého sdružení dosáhlo, považuje skutečnost, že i po dvaceti letech stále existuje a nezaniklo. Podobně jako naše Společnost, mají na Kumburku problémy s malým počtem členské základny, v níž navíc chybí mladí lidé. Přesto však nové členy získávají. Spolupracují také s domy dětí a mládeže, s výchovnými ústavy, ze kterých sem jezdí klienti na pracovní terapie ap.

Ing. arch. Martin Pour, majitel areálu cihelny v Šárovcově Lhotě u Lázní Bělohrad, ve své prezentaci seznámil přítomné se záchranou této unikátní technické stavby, kterou koupil od tamního zemědělského družstva v roce 2009. Cihelna na tomto místě stála už od roku 1875, v roce 1903 však byla zbořena. Stávající objekt byl postaven roku 1921, v roce 1925 zachvátil cihelnu první požár, který zasáhl první patro. Roku 1926 vznikla přístavba dřevěného patra. Po zakoupení areálu se majiteli podařilo opravit střechu sušárny pultového typu prosvětlovacím otvorem, byla již v kritickém stavu nebo opravit domek správce cihelny.

Majitel chce navrátit areálu co nejpůvodnější podobu a vytvořit zde technický skanzen se zaměřením na cihlářství. Pomalu již vzniká drobná expozice cihlářství – značené cihly. Prvořadé je však odstranění havarijních stavů – největším problémem je nyní střecha cihelny, která dožívá a je v dezolátním stavu. Začíná zatékat do vnitřních prostor, což byl pravděpodobně jeden z důvodu, proč zemědělské družstvo přistoupilo k prodeji objektu. Provedla se také již provizorní oprava lepenkové střechy provětrávacího zařízení, plocha činí 1000 metrů čtverečních.

Pozvání k účasti na sněmu přijali také zástupci občanského sdružení Zachraňme teplickou poustevnu Ladislav Šikut a Martin Mráz. V úvodu svého vystoupení přítomné seznámili s historií objektu, který byl postaven v letech 1753-4. Bohužel vzhledem k tomu, že malé městečko Teplice nad Metují má velký barokní kostel a barokní faru, tento objekt unikal péči. Ani se pořádně nevědělo, o jakou památku se jedná. Přitom tato poustevna patřila k největším v Čechách a je jednou z mála, která zůstala zachována.

Jedná se o objekt se šindelovou střechou, částečně roubený a částečně zděný. Stavba, v níž se nachází čtyři cely a jedna černá kuchyně, obsahuje řadu zajímavých konstrukčních detailů. Bohužel vše ve velmi havarijním stavu, mnohá místa jsou zasažena dřevomorkou. Půl roku zde nebyl kostelník, nikdo v objektu nevětral a zatékalo do něj, proto se destrukce ještě uspíšila.

Sdružení působí dva roky, rok bojovalo s legislativou, aby bylo vůbec možné začít se záchranou.

Také v letošním roce jsme na sněmu přivítali Bohumíra Dragouna ze Sdružení Villa Nova Uhřínov, který informoval o havarijním stavu kostela v Kačerově v Orlických horách a projektu na jeho záchranu. V letošním roce se podařilo sehnat 200 tisíc korun, za ně by měla být realizována například aktivace táhel, mykologický průzkum ap. Je nutné také zpracovat stavební dokumentaci další obnovy. Celková oprava je plánována na cca dvě desítky let, protože obec nemá finanční zdroje jak rekonstrukci financovat naráz. Navíc kostel je sice stavební dominantou obce, ale nejedná se o stavebně výrazný objekt a po 22 případech vykradení je i interiérově chudý. Konají se zde ale krásné půlnoční mše, jedná se o kulturní centrum obce. Proto má záchrana kostela smysl.

Tento zápis byl uveřejněn v Pondělí, 9. Duben 2012 v 11.02, je zařazen do kategorie Ostatní. Můžete sledovat veškeré reakce na něj pomocí RSS 2.0 kanálu. Reakce na článek nejsou povoleny, ale můžete na článek odkazovat na vaší vlastní stránce.

Komentáře nejsou povoleny.