Hrnčířův mlýn – jihovýchodní štít

Sociální a občanská odpovědnost. I díky ní je podporována a realizována celá řada veřejně prospěšných projektů mj. i oprav kulturních památek. Jeden takový pozitivní příklad pro Vás máme. Společnost Alza.cz poskytla Společnosti ochránců památek ve východních Čechách finanční dar ve výši 40.000 Kč na dofinancování opravy jihovýchodního štítu Hrnčířova mlýna v Českém Meziříčí. Realizace by měla být zahájena v září letošního roku. Děkujeme společnosti Alza.cz za poskytnutí finančního daru. I díky tomu může být zahájena I. etapa rekonstrukce této zajímavé technické památky.

logo společnosti Alza.cz

doplnění podnětu – úvodní strana

Lovecký letohrádek byl postaven roku 1880 v novogotickém stylu Karlem Danielem Weinrichem. Jeho historie je velmi pestrá a spojená s celou řadou lidských osudů. Původně sloužil jako příležitostné odpočinkové místo pro své majitele a zároveň zde bydlel lesní se svojí rodinou. V roce 1928 koupil dobřenický velkostatek společně s letohrádkem ředitel Škodových závodů v Plzni, JUDr. Karel Loevenstein. Objekt byl pak využíván zhruba do konce 40. let 20. století. V roce 1948 došlo ke znárodnění velké části dobřenického velkostatku a letohrádek přešel do správy Východočeských státních lesů. V letech 1966–1974 měl objekt v pronájmu Otakar Pelant a provedl jeho rekonstrukci. Někdy poté byl opuštěn a za necelých deset let díky „značnému úsilí“ lidí cíleně zdevastován. V roce 1984 byl předán do majetku JZD „5. pětiletka“ Dolany. To nechalo k letohrádku položit elektrický kabel, oplotit areál a měla proběhnout celková rekonstrukce objektu. K tomu však ale nikdy nedošlo a jeho devastace nadále pokračovala. V roce 1994 byl letohrádek vrácen v restitučním řízení potomkům původních majitelů.

Předmětem zájmu památkové péče byl letohrádek zřejmě již po roce 1958. V roce 1978 byl navržen na zapsání do státního seznamu památek. „Jde o stavbu z druhé pol. 19. stol., nevelkou rozsahem, ale s výrazným architektonickým členěním a kvalitní kompozicí hmot, prozrazující výraznou architektonickou osobnost svého tvůrce…vedle své architektonické hodnoty má rohoznický zámek svým položením i výraznou krajinotvornou funkci v přírodním okolí“, psala tehdy státní památková péče. Letohrádek však mezi památky zapsaný nebyl a bylo to ke škodě věci.

doplnění podnětu – druhá strana

Mezitím uběhlo mnoho let a situace se opakuje. V červnu 2018 podala Společnost ochránců památek ve východních Čechách, z. s. podnět na prohlášení letohrádku za kulturní památku. Dvakrát oslovila majitele s nabídkou na pomoc ve věci jeho záchrany a na spolupráci. 20. března 2020 odeslala na Ministerstvo kultury ČR doplnění podnětu, jehož obsahem je definice památkových a kulturně-historických hodnot této zajímavé stavby. Dle našeho názoru se jedná o hodnoty nesporné a naprosto zřejmé. Pevně věříme, že v této věci Ministerstvo kultury ČR rozhodne kladně a letohrádek bude prohlášen za nemovitou kulturní památku. Dalším důležitým krokem pak budou následná jednání s majitelem ve věci záchrany a rekonstrukce této zajímavé a jedinečné zámecké stavby.

stav letohrádku v červnu 2018

Zleva náměstek pro řízení sekce kulturního dědictví a příspěvkových organizací, Ing. Vlastislav Ouroda, Ph.D. a předseda Společnosti ochránců památek ve východních Čechách, Mgr. Rudolf Khol

Dne 9. března předseda spolku Mgr. Rudolf Khol jednal na Ministerstvu kultury ČR s náměstkem pro řízení sekce kulturního dědictví a příspěvkových organizací, Ing. Vlastislavem Ourodou, Ph.D. Na pracovním setkání byla diskutována celá řada témat. Jednalo se např. o kauzy novogotického loveckého letohrádku v Rohoznici nebo Hajnišova mlýna v Třebechovicích pod Orebem. Dále byla projednávána problematika vytvoření seznamů architektonicky, kulturně-historicky a urbanisticky cenných objektů, které jsou sice pro dané lokality významné, ale nejsou prohlášené za kulturní památky a hrozí jim tak neustálé ohrožení v podobě nevhodných přestaveb nebo demolic. S takovými seznamy by následně mohli představitelé měst a obcí pracovat při rozhodování o územně analytických podkladech a o nové výstavbě nebo při stavebních řízeních. Zároveň by měli o výše uvedených objektech vyvolávat diskusi u široké veřejnosti a hledat vhodná řešení zabraňující ztrátám na našem kulturním dědictví. Společně také diskutovali o otázkách dopadu nového stavebního zákona na památkovou péči nebo o aktuální situaci návrhu zákona o ochraně památkového fondu.

Účastníci 31. sněmu Společnosti ochránců památek ve východních Čechách

Více než čtyři hodiny trval v sobotu 7. března 31. sněm Společnosti ochránců památek ve východních Čechách, který se jako tradičně uskutečnil v aule Biskupského gymnázia Bohuslava Balbína v Hradci Králové. Zúčastnilo se ho 27 členů spolku a několik hostů. Společně jsme diskutovali o plánech spolku do nejbližšího období, zejména o rekonstrukci Hrnčířova mlýna v Českém Meziříčí a narazili jsme i na několik aktuálních kauz, týkajících se kulturního dědictví a památkové péče v našem regionu, kterým se rozhodně chceme věnovat. Na sněmu také zazněly příspěvky věnované činnosti Komitétu 1866, projektu Století Karla Otčenáška, dále hodnotným (a nyní ohroženým) modernistickým vilám v České Skalici nebo plánovaným opravám na hradě Vízmburk.

Miroslav Suchý prezentuje příspěvek o činnosti Komitétu pro udržování památek z války roku 1866

V diskusi byla vznesena celá řada dotazů, o kterých se bouřlivě diskutovalo. Projednávala se např. otázka vytvoření katalogu kulturně, historicky, architektonicky nebo památkově významných budov v Hradci Králové (i dalších městech), které nejsou prohlášené za nemovité kulturní památky, stojí stranou zájmu a potencionálně jim tak může hrozit demolice nebo nevhodná přestavba. Aktuálně se do takové kategorie může spadat např. tržnice v Hradci Králové (Chelčického ulice) od architekta Karla Schmieda. Byl také zvolen (staro)nový výbor Společnosti.

Diskuze v zákulisí – zleva Rudolf Khol a Vladimír Hrubý

Scházet se bude opět každé první úterý v měsíci od 17 hodin v kanceláři spolku v budově Biskupského gymnázia. Schůzek se ale může účastnit každý člen spolku i veřejnost, pokud ji problematika památkové péče a ochrany kulturního dědictví zajímá. Těšíme se na vás.

V roce 2019 Společnost ochránců památek ve východních Čechách, z. s. připravila projekt Záchrana a renovace objektu Hrnčířova mlýna a jeho vybavení a podala žádost o finanční dotaci na Královéhradecký kraj. Tato žádost byla kladně vyřízena a následně byla spolku poskytnuta finanční dotace z rozpočtu Královéhradeckého kraje ve výši 120 000 Kč za účelem financování napojení objektu na veřejnou elektrickou síť a provedení jeho částečné elektrifikace. Náš spolek za tuto finanční podporu velice děkuje.

logo Královéhradeckého kraje

pozvánka na benefiční koncert

S velikou radostí zveme příznivce krásné hudby, Českého Meziříčí i vlastního Hrnčířova mlýna na Benefiční koncert, který se uskuteční v sobotu 2. listopadu od 18 hodin v meziříčském kostele svaté Kateřiny. Vystoupí dva pěvecké sbory – Mezissimo a Celeste Canto, a hudební duo Sestry Lepšovy. Koncert doprovodí mluveným slovem a svým nezaměnitelným charisma skvělý herec Žižkovského Divadla Járy Cimrmana Miloň Čepelka, rodák z nedalekého Pohoří.
Vstupné dobrovolné ve prospěch veřejné sbírky na záchranu Hrnčířova mlýna (transparentní účet: 80401400/5500).

Dny evropského dědictví v Hrnčířově mlýně

Po několika desetiletích bylo ve mlýně opravdu živo. Sice zde nebyl již pan otec a jeho pomocníci a rodina, ale v rámci Dnů evropského dědictví jsme 14. září mohli přivítat zdejší i přespolní návštěvníky, včetně potomků rodiny Hrnčířovi a dalších pamětníků, kteří si připomněli, kde a co dělali před mnoha lety, kdy se ještě ve mlýně mlelo, nebo i poté. Během celého dne si objekt prohlédlo 230 návštěvníků. Přesvědčili jsme se o tom, že mlýn a jeho osudy jsou pevnou součástí naší paměti, součástí historie obce a měli bychom se k takové hodnotě náležitě chovat. Návštěvníci byli povětšinou velice překvapení, jaká je ve mlýně dochovaná technologie a obdivovali krásné zachovalé parkety v bytě mlynáře.

Dny evropského dědictví v Hrnčířově mlýně

Věříme, že se nám s kolegy ze spolku povedlo sdělit návštěvníkům informace, které jim pomohli osvětlit základní princip fungování uměleckého mlýna a také naše plány se mlýnem. Akci doplnila výstava k dějinám objektu a předmětů z jeho interiéru. Své krásné ručně malované betlémy s motivem Hrnčířova mlýna a dalších objektů v Českém Meziříčí zde také nabízela umělkyně Věra Priharová z Třebechovic pod Orebem.

Celá akce měla pozitivního ducha a vydařila se. To se však povedlo jen díky nadšení a velkému úsilí dobrovolníků, kteří již od minulého roku pracují o brigádách ve mlýně. Velké poděkování dále patří těm, kteří zapůjčili nebo zapůjčují různou techniku a samozřejmě dalším, kteří připravovali tuto akci včetně občerstvení. Budeme se těšit na setkání někdy příště ve mlýně.

Betlém z Hrnčířova mlýna v Českém Meziříčí (autorka Věra Priharová)