doplnění podnětu – úvodní strana

Lovecký letohrádek byl postaven roku 1880 v novogotickém stylu Karlem Danielem Weinrichem. Jeho historie je velmi pestrá a spojená s celou řadou lidských osudů. Původně sloužil jako příležitostné odpočinkové místo pro své majitele a zároveň zde bydlel lesní se svojí rodinou. V roce 1928 koupil dobřenický velkostatek společně s letohrádkem ředitel Škodových závodů v Plzni, JUDr. Karel Loevenstein. Objekt byl pak využíván zhruba do konce 40. let 20. století. V roce 1948 došlo ke znárodnění velké části dobřenického velkostatku a letohrádek přešel do správy Východočeských státních lesů. V letech 1966–1974 měl objekt v pronájmu Otakar Pelant a provedl jeho rekonstrukci. Někdy poté byl opuštěn a za necelých deset let díky „značnému úsilí“ lidí cíleně zdevastován. V roce 1984 byl předán do majetku JZD „5. pětiletka“ Dolany. To nechalo k letohrádku položit elektrický kabel, oplotit areál a měla proběhnout celková rekonstrukce objektu. K tomu však ale nikdy nedošlo a jeho devastace nadále pokračovala. V roce 1994 byl letohrádek vrácen v restitučním řízení potomkům původních majitelů.

Předmětem zájmu památkové péče byl letohrádek zřejmě již po roce 1958. V roce 1978 byl navržen na zapsání do státního seznamu památek. „Jde o stavbu z druhé pol. 19. stol., nevelkou rozsahem, ale s výrazným architektonickým členěním a kvalitní kompozicí hmot, prozrazující výraznou architektonickou osobnost svého tvůrce…vedle své architektonické hodnoty má rohoznický zámek svým položením i výraznou krajinotvornou funkci v přírodním okolí“, psala tehdy státní památková péče. Letohrádek však mezi památky zapsaný nebyl a bylo to ke škodě věci.

doplnění podnětu – druhá strana

Mezitím uběhlo mnoho let a situace se opakuje. V červnu 2018 podala Společnost ochránců památek ve východních Čechách, z. s. podnět na prohlášení letohrádku za kulturní památku. Dvakrát oslovila majitele s nabídkou na pomoc ve věci jeho záchrany a na spolupráci. 20. března 2020 odeslala na Ministerstvo kultury ČR doplnění podnětu, jehož obsahem je definice památkových a kulturně-historických hodnot této zajímavé stavby. Dle našeho názoru se jedná o hodnoty nesporné a naprosto zřejmé. Pevně věříme, že v této věci Ministerstvo kultury ČR rozhodne kladně a letohrádek bude prohlášen za nemovitou kulturní památku. Dalším důležitým krokem pak budou následná jednání s majitelem ve věci záchrany a rekonstrukce této zajímavé a jedinečné zámecké stavby.

stav letohrádku v červnu 2018

Zleva náměstek pro řízení sekce kulturního dědictví a příspěvkových organizací, Ing. Vlastislav Ouroda, Ph.D. a předseda Společnosti ochránců památek ve východních Čechách, Mgr. Rudolf Khol

Dne 9. března předseda spolku Mgr. Rudolf Khol jednal na Ministerstvu kultury ČR s náměstkem pro řízení sekce kulturního dědictví a příspěvkových organizací, Ing. Vlastislavem Ourodou, Ph.D. Na pracovním setkání byla diskutována celá řada témat. Jednalo se např. o kauzy novogotického loveckého letohrádku v Rohoznici nebo Hajnišova mlýna v Třebechovicích pod Orebem. Dále byla projednávána problematika vytvoření seznamů architektonicky, kulturně-historicky a urbanisticky cenných objektů, které jsou sice pro dané lokality významné, ale nejsou prohlášené za kulturní památky a hrozí jim tak neustálé ohrožení v podobě nevhodných přestaveb nebo demolic. S takovými seznamy by následně mohli představitelé měst a obcí pracovat při rozhodování o územně analytických podkladech a o nové výstavbě nebo při stavebních řízeních. Zároveň by měli o výše uvedených objektech vyvolávat diskusi u široké veřejnosti a hledat vhodná řešení zabraňující ztrátám na našem kulturním dědictví. Společně také diskutovali o otázkách dopadu nového stavebního zákona na památkovou péči nebo o aktuální situaci návrhu zákona o ochraně památkového fondu.

Účastníci 31. sněmu Společnosti ochránců památek ve východních Čechách

Více než čtyři hodiny trval v sobotu 7. března 31. sněm Společnosti ochránců památek ve východních Čechách, který se jako tradičně uskutečnil v aule Biskupského gymnázia Bohuslava Balbína v Hradci Králové. Zúčastnilo se ho 27 členů spolku a několik hostů. Společně jsme diskutovali o plánech spolku do nejbližšího období, zejména o rekonstrukci Hrnčířova mlýna v Českém Meziříčí a narazili jsme i na několik aktuálních kauz, týkajících se kulturního dědictví a památkové péče v našem regionu, kterým se rozhodně chceme věnovat. Na sněmu také zazněly příspěvky věnované činnosti Komitétu 1866, projektu Století Karla Otčenáška, dále hodnotným (a nyní ohroženým) modernistickým vilám v České Skalici nebo plánovaným opravám na hradě Vízmburk.

Miroslav Suchý prezentuje příspěvek o činnosti Komitétu pro udržování památek z války roku 1866

V diskusi byla vznesena celá řada dotazů, o kterých se bouřlivě diskutovalo. Projednávala se např. otázka vytvoření katalogu kulturně, historicky, architektonicky nebo památkově významných budov v Hradci Králové (i dalších městech), které nejsou prohlášené za nemovité kulturní památky, stojí stranou zájmu a potencionálně jim tak může hrozit demolice nebo nevhodná přestavba. Aktuálně se do takové kategorie může spadat např. tržnice v Hradci Králové (Chelčického ulice) od architekta Karla Schmieda. Byl také zvolen (staro)nový výbor Společnosti.

Diskuze v zákulisí – zleva Rudolf Khol a Vladimír Hrubý

Scházet se bude opět každé první úterý v měsíci od 17 hodin v kanceláři spolku v budově Biskupského gymnázia. Schůzek se ale může účastnit každý člen spolku i veřejnost, pokud ji problematika památkové péče a ochrany kulturního dědictví zajímá. Těšíme se na vás.

V roce 2019 Společnost ochránců památek ve východních Čechách, z. s. připravila projekt Záchrana a renovace objektu Hrnčířova mlýna a jeho vybavení a podala žádost o finanční dotaci na Královéhradecký kraj. Tato žádost byla kladně vyřízena a následně byla spolku poskytnuta finanční dotace z rozpočtu Královéhradeckého kraje ve výši 120 000 Kč za účelem financování napojení objektu na veřejnou elektrickou síť a provedení jeho částečné elektrifikace. Náš spolek za tuto finanční podporu velice děkuje.

logo Královéhradeckého kraje

pozvánka na benefiční koncert

S velikou radostí zveme příznivce krásné hudby, Českého Meziříčí i vlastního Hrnčířova mlýna na Benefiční koncert, který se uskuteční v sobotu 2. listopadu od 18 hodin v meziříčském kostele svaté Kateřiny. Vystoupí dva pěvecké sbory – Mezissimo a Celeste Canto, a hudební duo Sestry Lepšovy. Koncert doprovodí mluveným slovem a svým nezaměnitelným charisma skvělý herec Žižkovského Divadla Járy Cimrmana Miloň Čepelka, rodák z nedalekého Pohoří.
Vstupné dobrovolné ve prospěch veřejné sbírky na záchranu Hrnčířova mlýna (transparentní účet: 80401400/5500).

Dny evropského dědictví v Hrnčířově mlýně

Po několika desetiletích bylo ve mlýně opravdu živo. Sice zde nebyl již pan otec a jeho pomocníci a rodina, ale v rámci Dnů evropského dědictví jsme 14. září mohli přivítat zdejší i přespolní návštěvníky, včetně potomků rodiny Hrnčířovi a dalších pamětníků, kteří si připomněli, kde a co dělali před mnoha lety, kdy se ještě ve mlýně mlelo, nebo i poté. Během celého dne si objekt prohlédlo 230 návštěvníků. Přesvědčili jsme se o tom, že mlýn a jeho osudy jsou pevnou součástí naší paměti, součástí historie obce a měli bychom se k takové hodnotě náležitě chovat. Návštěvníci byli povětšinou velice překvapení, jaká je ve mlýně dochovaná technologie a obdivovali krásné zachovalé parkety v bytě mlynáře.

Dny evropského dědictví v Hrnčířově mlýně

Věříme, že se nám s kolegy ze spolku povedlo sdělit návštěvníkům informace, které jim pomohli osvětlit základní princip fungování uměleckého mlýna a také naše plány se mlýnem. Akci doplnila výstava k dějinám objektu a předmětů z jeho interiéru. Své krásné ručně malované betlémy s motivem Hrnčířova mlýna a dalších objektů v Českém Meziříčí zde také nabízela umělkyně Věra Priharová z Třebechovic pod Orebem.

Celá akce měla pozitivního ducha a vydařila se. To se však povedlo jen díky nadšení a velkému úsilí dobrovolníků, kteří již od minulého roku pracují o brigádách ve mlýně. Velké poděkování dále patří těm, kteří zapůjčili nebo zapůjčují různou techniku a samozřejmě dalším, kteří připravovali tuto akci včetně občerstvení. Budeme se těšit na setkání někdy příště ve mlýně.

Betlém z Hrnčířova mlýna v Českém Meziříčí (autorka Věra Priharová)

přednáška o továrních komínech

Společnost ochránců památek ve východních Čechách, z. s. pořádá přednášku o továrních komínech, na kterou srdečně zve všechny zájemce. Přednášet bude Ing. Martin Vonka, Ph.D. z Fakulty stavební, ČVUT v Praze.

Průmyslové symboly, plíce továrny, totemy dělníků, čadící sloupy, stožáry práce. To všechno byly a jsou tovární komíny. V začátcích průmyslové revoluce se v Anglii vžilo přirovnání „být ošklivý jako komín“, realita byla ale brzy jiná. Komíny byly krásné, staly se výkladními skříněmi a chloubami továrníků, komínáři se stali obdivovanými
mistry svého oboru.

Přednáška představí počátky vzniku komínů, ukáže, jak funkční a technické požadavky daly vzniknout konstrukci tak ladné a půvabné, jakou je tovární komín. Dále ukáže, jaké zajímavé komíny máme u nás a na Královéhradecku a v neposlední řadě ukáže, jak lze již odstavené komíny zachovávat pro příští generace, nebo jim dávat nové funkce.